Plně vychytaný webovky

Ty naše ještě 100% nejsou, ale až budou dokončený budou úplně elitní jako my:-)
Zatím jim chybí textíky a podmenu, ale pokud Vás zajímá grafická stránka jak budou vypadat tak odkaz zlatykvitek.skauting.cz už funguje:-)

Škatule škatule hejbejte se

...aneb jak jsem se stěhovala.

Z jistých důvodů jsem se musela přestěhovat. Jednu chvíli to vypadalo, že dokonce cíl bude mimo domov, někde kdo ví kde (jedna z variant byly Židenice, kde Vlče nabízela volný pokoj). Nakonec jsem se jen přesunula o jeden pokoj. takk se nelekněte, až k nám někdy přijdete, že je všechno zase úplně jinak:-)

Skautskou stezkou...

...se nám ne vždy kráčí příjemně. O to důležitější je mít průvodce na té stezce, průvodce, který nás vede a ukazuje nám směr.
Včera jsem si tuhle důležitou věc uvědomila. Pozice vůdce v oddíle je taková zvláštní. Společně vychováváme děti, on řídí rady a motivuje nás. Jenže je rozdíl mezi vůdcem a dobrým vůdcem. A události včerejška mi ukázaly právě ten propastný rozdíl.
Vůdce je člověk, který mě vede, řeší problémy a postrkuje mě kupředu. Dobrý vůdce je člověk který mě vede, podporuje mě v řešení problémů, naznačuje směr a hlavně, je to kamarád, za kterým se nebojím přijít se starostmi.

Co mě k téhle úvaze přivedlo? Zkusím Vám to osvětlit, ale buďte shovívaví, je to na dlouhé vykládání.
Většina čtenářstva tohoto blogu jste vy holky, co se mnou chodíte do skautu. Takže znáte naši problematickou situaci, vy ostatní vězte, že od začátku školního roku se potýkáme s problémem, kdy budeme mít schůzky. Konečně jsme našly vhodnou dobu (středa večer) a včera měla být premiéra. Měla se zahajovat celoroční hra, měly jsme uvést do skautského světa novou skautku a tak. Jenže se to celé zvrtlo. Přišla jsem unavená ze školy a místo pěti dětí přišly tři. Po 15 minutovém čekání na Léňu s Máňou (Jahůdku Rybízek omluvila) jsme konečně začaly, protože se jim nedalo ani dovolat.
Schůzku jsme si užily, v půlce mi volala Léňa, že nepřijde, že se balí kamsi pryč a že nebudou s Máňou chodit, protože to jejich maminka takhle večer nechce. Ale jinak to bylo fajn, Zrzi měla krásnou hru, zablbly jsme si a já si popovídala s rodiči, jestli jim nevadí, že se scházíme takto pozdě. Byla jsem vyčerpaná a unavená. Potřebovala jsem poradit co s nastalou situací a trochu podpořit. A tak jsem se rozhodla poprosit o radu naši vůdkyni. Původně jsme se měly sejít, ale protože hlídám Impalu, tak jsme se potkaly jen na icq. Byl to dobrý nápad, protože ona prostě je dobrá vůdkyně. Podpořila mě a pomohla mi najít pozitivní pohled na věc. Navíc jsme vyřešily hodně věcí, které byly potřeba vyřešit a pochvala člověka občas hodně potěší, hlavně v době, kdy má pocit, že se mu vůbec nic nedaří. Víte, tak nějak si nedovedu představit, že bych takhle mohla přijít za tou předchozí...

Ale abych si jen nestěžovala, přidám to pozitivní na této situaci:-)
Na dětech je vidět, jak moc stojí o schůzky a zachování JEJICH družinky
tykám si nejen s maminkou od Ovoce, ale i s tou od Pipi:-)
celkově mi přijde, že ta nejistá situace utužuje vztahy mezi holkama navzájem, ale i mezi nima a mnou
maminka od Zrzi mi řekla krásnou věc: Buďto by seděla doma u televize nebo byla tady s váma. A já budu radši, když bude tady.

Takže i tady na tom se ukazuje, že všechno zlé je k něčemu dobré, aneb akce Cimburk se opakuje. Nic nevychází, ale přesto je v tom tolik dobrého, že to dá základ dalšímu postupu kupředu. A když na tom budete tak, jako teď já, tak si připomeňte, že i pád na hubu je pohyb vpřed. Fakt to tak je a dá se vždycky znovu zvednout:-)

PS: Kaka díky za včerejšek:-)

První dva dny ve škole...

První den byl jedním slovem chaos. Nikdo z nás netušil, že na Fildě se začíná až 29. září, takže dav zmatených prvňáků čekající před učebnami byl mým prvním kontaktem s VŠ. Zkušenost o to horší, že na studijním už měli zavřeno a na otázku, zda se bude vyučovat nám bylo odpovídáno, že některé předměty ano. Které, to už netušil nikdo. Nakonec se mi na stránkách fakulty povedlo najít zahrabanou informaci o informačním týdnu, která říká, že v tomto týdnu jsou jen dobrovolné seznamovací akce.
O to příjemější byl můj kontakt s přírodovědou. Zajímavá přednáška se sympatickým přednášejícím, druhý zajímavý seminář a na závěr školní pedagogika, ve které jsme dostali úžsné razítko se žábou.
Jediným zklamáním byla aula na Vinařské, kde je tma, málo prostoru a blbě se tam dýchá.
Jinak mě to zatím baví a doufám, že mi to vydrží až do promoce. (viz. úvodí otázka RNDr. Herber: Chcete se dožít promoce? Myslím tedy té svojí.)

Držím palce, ať se i Vám daří ve studiu:-)

Nová škola

Dneska jdu poprvé do školy, tak mi prosím držte palce:-)

Politika

Dnes jsem četla co psala Baruli ohledně politiky a pak mi začala hrát tato písnička.
Faktem je, že Ebeni to zas vystihli...
Já se v tom nevyznám...

Úklid II.

aneb slíbené pokračování...
to důležité v mém životě, co mě ovlivnilo a ovlivňuje i nadále:

• Eastwick, tři kamarádky, bez kterých by svět byl o hodně chudší
• tři bratři, kteří mě pokaždé překvapí
• skaut - našla jsem tu spoustu inspirace a zajímavých lidí, z nichž mě mnozí inspirovali a jiní ukázali co v žádném případě nechci dělat
• rodina - je to s ní občas těžké, ale mám se kam vrátit
• kamarádi - můžu s nima odpočívat, smát se a tvářit se, že svět mi leží u nohou
• kocour Joe
• Bob
• a spousta dalších lidí, které jsem potkala, z těch co mě napadají tak to byl Lišák s Majkou, Hobzič, otec Brtník, Tom Kolman, Milada...
  

Úklid

Nedávno psala Kakamilka o svém úklidu. A tak trochu mě inspirovala k tomu mému. Ten fyzický proběhl už dřív, ten psychický taky. Ale tak nějak jsem přemýšlela nad maličkostmi ve svém pokoji i životě a zjistila jsem, bez čeho bych se asi těžko obešla a které dělají můj život zábavnější. Něco je důležité víc a něco míň, pořadí nehraje roli...

• Neil (respektive počítač) a mobil - do velké míry mi usnadňují práci a zajišťují mi kontakt se světem
• kartáč na vlasy a zubní kartáček
• zelený Healing garden
• náušnice z mých výletů i ty dárkové
• červený kabátek
• obrázky ze spodu poličky na které koukám, když se probudím, včetně svítících hvězdiček
• Taliesin - chladná ocel o kterou se můžu opřít
• plyšový medvídek
• Manon - má nevěrná společnice
  
• knížky od Neila Gaimana a Paula Coelha
  
• obraz nad postelí
• půllitrový hrneček

A co zpříjemňuje život Vám?

Seznamte se

...s Neilem:-)
Jinak pozadí mám hezčí než mají na obrázku:-)
je malý, skladný, bílý a velice sympatický:-)

Inspirace

čeká za každým rohem, jen o ni nesmíme zakopnout...

Vzpomínáky

původně se to mělo jmenovat vzpomínky, ale vzpomínáky zní taky docela pěkně, ne?

Dneska jsem našla fotky z Oikosu... a je mi trochu smutno. Hned bych se tam vrátila. Co naplat, Oikosí pohoda mi tu v Brně prostě pořád hodně chybí...
A tak se aspoň pochlubím další svojí fotkou z tohoto báječného kurzu...tentokrát modrá:-)

Poletíme? na Svoboďáku!

Tak jsme se zase jednou sešly s Eastwickem. holky dneska odletěly do Paříže, aleještě před tím jsme si společně s Kakamilkou a Ferdou stihly zalítat na Poletíme?!
A tentokrát byli opravdu skvělí. Jednak jsem potkala spoustu známých lidí, které jsem neviděla už hodně dlouho (měla bych se konečně stavit do školy) a jednak byli to prostě Poletíme?...
Hráli výborně, ale bohužel krátce, protože noční klid je noční klid. I tak to bylo skvělé. Hlavně naše neukončitelné zpívání po cestě domů:-)
A v šalině mi holky oznámily, že chtějí vidět Boba, no, když budete hodné, příště ho vezmu sebou:-)
Tak ahoj 18.9. v 18:00 v kavárně Podnebem, kde hrají:-)

Normální život

Prázdniny byly idylické, život se vrací do zajetých kolejí.
Když se věci nedaří, tak se nedaří opravdu hodně věcí zaráz...

Vzpomínky na léto

Díky některým lidičkám už jsou fotky z Oikosu.
A tuhle úžasnou mi vyfotila Jíňa:-)
Tak díky Jíňo, to ráno bylo opravdu hezký:-)

OIKOSoblogování

Tak nevím co sem napsat. Byla jsem tam. to je pravda. Zkusím to shrnout do několika bodů:

• zpětná vazba je vážně důležitá
• projekty máme rádi, jen o nich neradi slyšíme
• tropické deštné pralesy neexistují
• kluci jsou loutky v čele, za nitky tahají holky zezadu
• CHTĚLA BY KLUKEM BÝT
• šerm je bezva věc
• Muchec je pravý šermíř
  
• Beruška je fakt hit
• Vikki a Mazánek jsou jako ženský - šijou a u toho si zpívají
• když se sejdou skauti z celé republiky, je jich všude plno
• Blechy je cvok
• Baruli se s Blechym kamarádí
• lidi Vás často překvapí (občas i příjemně)
• Bardo
• přátelství je o bžundě
• přítel je člověk, kterému věříte, i když s Váma spadne na zem (a to i v případě, že nevidíte)
• i bez rukou může být člověk užitečný (třeba se kutálet)
• Balda byl nevrlý a otravoval ostatním život
• je dobré být impulzivní?
• Robin umí fakt dobře tančit
• Kája je prima
• holky dokázaly klukům, že nejsou slabé - odtáhly z lesa kládu
  
• Ufína je střelená
• Helena Kellerová byla geniální
• ne všechno musíme vědět
• Vašek není Kapík
• Kapík není Vašek
• komixy s Pajádou mají fakt šmrnc
• nechoďte se koupat v noci do rybníčku, nachladíte se

A když mě ještě něco napadne, určitě to přidám...a vy se klidně zapojte taky, komentáře tu na Vás čekají:-)

Dodatky:

• máme fakt vychytanej oddíl, všechny členky vedení mají oči, nerozbíjejí auta a nevyhazují je z jiných oddílů
• BERUŠKA je HIT
• nelezte to papamobilu, když nevíte, jak se Trabant otvírá zevnitř
• papá umí fakt dobře tancovat a Baruli byla první v pořadníku
• Kamíkovi se stýská, že jí doma nikdo nezpívá berušku nebo klukem být
• Ahoooooooooooooooooooooooooooj! Slyšíš to? Slyšíš to? Sleduj mě! Sleduješ mě? No! tak mě sleduj!
  

Další info na http://oikos.skauting.cz

Ivetka a já

Tak jsme si s Ivetkou sbalily baťůžky a vydaly se procapkat si Českou Kanadu a Slavonicko.
První odpolednovečer jsme strávily u Kakamilky na táboře jako kontrola s Airbusu:


Kluci nás dost unavili, zjistily jsme, že se nám vdala Ferda a tak jsme zmožené informacemi a nočním deštěm vyrazily druhý den odpoledne samy do lesů. Sice jsme si v tom prvním vybraly cestu, která se záhy ztratila, ale nebyly bychom správné skautky, kdybychom ji nenašly. Takže ještě ten den odpoledne nás přivítalo tábořiště na Terezíně a nádrž Zvůle, kde jsme se trochu opláchly. Pak jsme rozbily stan na louce nad tábořištěm a užily si západ sluníčka na balíku sena. K tomu jsem přikusovaly sýr a popíjely dobré víno, no a pomalu ujídaly ten balík:-)

Ivuška: My se budeme divit, až se ve tři ráno probudíme s prázdnou lahví o metr níž

Druhý den ráno jsme si namazaly pod kolenama a vyrazily na Landštejn, cestou se stavily v hospůdce u Bizona (pro ty co znají cestu - je to nově u rozpadlého zámečku, který patří zemědělcům) na jedno studené pivo a na Landštejně si daly pořádný oběd. Zrovna tam měli oživení hradu Landštejně, takže všude plno lidu, šermířů, tanců a tak. Takže jsme si ho jen rychle prošly a spěchaly dál do lesů. Po chvíli jsme narazily na nádhernou kapličku, kde byl klid a mír. A taky príma palouček, takže jsem shodily baťůžky a natáhly se. Odpočinek byl supr, a my s novými sílami pokračovaly do Starého města pod Landštejnem na zmrzlinu. A pak dál do lesů před Slavonicemi.
Večer proběhl v podobném duchu jako ten minulý. A bylo nám zase dobře, po dobré večeři:-)
Poslední den nám lehce zapršelo, takže jsme došly do Slavonic, převlékly se přímo na náměstí, daly si výbornou kávu a hurá domů:-)

PS: Víte k čemu všemu se dá použít zubní pasta?

co je důležité?

Měla jsem jet do Opavy. Musela jsem to zrušit, protože jsem dostala nabídku pracovat (viz. Templáři). Bylo to špatně? Zklamala jsem kamarádky, zrušila akci na kterou jsem se opravdu těšila. Ale vydělala jsem si peníze, které potřebuji.

Měla jsem je tdo Paříže. Musela jsem to zrušit, protože nebyly peníze. Bylo to špatně? Zklamala jsem kamarádky i sebe, protože jsem se tam opravdu těšila. Ale ty peníze musím investovat jinam. Tak uvidíme, jak to bude.

Čekala jsem na sny. Rozhodla jsem se probudit. Bude to špatně? Já doufám, že ne. Věřím, že ta realita bude hezčí než ony sny...

A mlčet je leckdy víc než spousta slov...

Pracovní povídání

Peníze jsou k životu třeba, co si budeme povídat.
A protože jsem nemohla najít pořádnou práci, tak jsem zkusila hned tři. Dvě mi zůstaly a s tou třetí jsme skončila po šesti odpracovaných hodinách. Ale pěkně popořádku.

Práce první - výpomoc v kulečníkové herně (prostou řečí - dělám servírku)
Práce je to fajn, s šéfem si rozumíme a s lidmi kolem taky. Zjišťuju, že mě to hodně baví, i když budu muset být pěkně otrlá. Plat je slušný, takže doufám, že mi to vydrží i před školní rok:-)

Práce druhá - markytánka na stánku Templářských sklepů Čejkovice
To mi takhle jednou napsal kamarád, jestli prý nemám o víkendu čas, že jeho kamarád shání na víkend holku ke stánku. Tak jsem to vzala a odjela se dvěma cizími kluky na hrádek Grabštejn. Akce to byla fajn, i když hodně slabá. Ale protože opět výpomoci jejich nemohly, vzali mě do městečka Úštěku na městské slavnosti. Asi jsem se jim osvědčila, protože v září jedu do Sokolova:-)
A co dělám? Nabízím ochutnávku vína a následně ho i prodávám:-)

Práce třetí - operátorka v call centru
Tahle práce fakt není pro mě. Už po první směně jsem byla naprosto zničená a tak jsem to radši ukončila.
Ne, opravdu nemám nervy na to, abych vnucovala důchodcům něco, co je pro ně hodně nevýhodné.
Takže moje morální já zvítězilo nad finanční nouzí. Asi za peníze neudělám všechno...

Skautíci aneb jak se tábořilo na Věchnově

Víte co je to odvaha? Odjet s mnoha malými holkami doprostřed lesa a tam s nimi být dva týdny.
Ještě k tomu hrát hry, soutěžit a nechat je pracovat s nástroji a vařit pro ně, to je fakt adrenalin.
Nicméně dva týdny na Věchnově uběhly jako voda. Soutěžilo se o školní pohár, hrál se famfrpál a slibovalo moc světlušek.
Ale pro mě byly nejdůležitější dvě věci:
Jednak moje skautky, které mi letos slibovaly a nejenom to, hodně jsme si povídaly, měly jsme svoji slepičárnu a já se k nim dostala zase o kousek blíž...
A jednak Ivetka, která sekla s prací týden po mě a tím pádem byla zase spokojená a veselá tak, jak ji dávno známe:-)

Takže celkově byl výlet na Věchnov super, i když jsem ho musela pracovně přerušit, ale vzhledem k té výpovědi po šesti hodinách to bylo jen krátce:-)

Další fotky na picasaweb.google.com/zlatykvitek

Prázdniny

Prázdniny nám pomalounku končí...
Asi je čas je nějak sesumírovat...

Tak tedy:

• Byla jsem na skautském táboře
• Zkusila jsem si tři nové práce
• Zhodnotila jsem svoje priority
  
• Byla jsem na puťáčku s Ivetkou
• Byla jsem na Oikosu

A protože do jednoho příspěvku se to všechno nevleze tak o tom budu psát postupně:-)