úterý 28. října 2008

Čekání...

Kolik času strávíme čekáním? Čekáním u doktora, čekáním ve frontě na pokladnu, čekáním na uvolnění hračky ve školce, čekáním na přestávku, na výsledky příjmacího řízení, na výsledky zkoušky? Taky často čekáme na vlak, na přátele, na zazvonění zvonečku z pokoje se stromečkem. Čekáme na Nový rok, na povýšení, čekáme děti, manžely, rodiče, přátele sourozence...Neustále na něco čekáme. Občas si rveme vlasy, nadáváme si, jak jsme pitomí, že jsme se neozvali/ozvali. Ale i přesto přese všechno čekáme... Stejně tak já, sedím tu jak čekanka a čekám, čekám až se ozvou všichni Ti, co slíbili, že se ozvou. Čekám až si na mě vzpomenou... Je to správný způsob? Neměla bych radši něco udělat?

...

tak a tohle vyznělo pěkně pesimisticky. Jediné, co jsem tíhle příspěvkem chtěla říct je, že si potřebuju postěžovat. Nebaví mě sedět jak čekanka v koutě. Bohužel se nic jiného dělat nedá...

neděle 26. října 2008

Praha

Tak jsme si zajeli se školou do Prahy. Bylo v ní blaze:-) A jaké z ní mám postřehy?
  • Horoměřice nejsou součást Prahy
  • Do jednoho autobusu se nacpou dvě třídy
  • V centru nikde neuvidíte ani neuslyšíte češtinu
  • Prohlídka Národní Knihovny Vám dodá plno zajímavých informací (nesmíte v ní pít a členský poplatek je 100kč)
  • Z astronomické věže v Klementinu je krásný výhled
  • Kousek od Vyšehradu je milá kavárna The fifth avenue café, kde mají výbornou Irskou kávu a zapomětlivou obsluhu
  • Na Vyšehradském hřbitově leží plno zajímavých lidí, ale nikdy tam nenajdete toho, koho zrovna hledáte
  • Sympatickou čajovnu v Praze nenajdete na hlavní ulici, dovedou Vás k ní jen postranní uličky a člověk, který se v nich vyzná
  • Ne všechno, co člověk považuje za nereálné, nereálné opravdu je
  • Když spolu dva lidé mluví všechno se vyřeší a život je docela fajn
  • Pražský hrad je zvláštní místo
  • Ale je moc fajn pokud máte dobrého průvodce
  • Pavel Heřmánek měl být učitel dějepisu, je smůla, že provádí na hradě
  • Japonci šlapou po hlavách Španělům, proto nesmí do krypty
  • Třetí Pražská defenestrace proběhla docela v klidu, vyhazovalo se z východního okna (když dáte studentům na výběr, vždycky si vyberou špatnou možnost), vyhození byli tři, ten co utrpěl zranění si za to mohl sám, neměl se bránit
  • Na Karlově mostě se dají sehnat hezké náušnice, jen musíte hledat dlouho a pečlivě
  • Staroměstský orloj se dá vystihnout slovy mnoho povyku pro nic
  • Do Týnského chrámu se jde přes Francouzské velvyslanectví
  • Nahoře na Prašné bráně se nesmí nic psát
  • Na Prašné bráně se dá probrat kompletní problematika meteoriodů, meteorů a meteoritů čtyřikrát během jednoho sestupu
  • Kavárno-hospůdka Jehuda je fajn
  • Sedět hodinu venku v zimě není úplně ideální pro zdraví
  • V Židovském městě je moc lidí a nikdo nemluví česky
  • Vlaky z Prahy mají vždy spoždění, alespoň deset minut
  • Toto spoždění se zvětší, pokud v Kolíně opravují výhybky
  • Během cesty z Prahy do Brna se dá dočíst Conan, potkat hromada skautů, popovídat si se spolužáky, proklínat nemoc a bolest hlavy, znechutit stojící lid cestou na WC a zpět, potkat Šmudlin bratr a spousta dalších věcí...
Jak už jsem řekla v Praze bylo blaze a až na nepříjemné onemocnění to bylo moc fajn...

úterý 21. října 2008

Jak by se mělo učit?

Interaktivně!
Respektive asi tak jak učí prof. Sargánek! I přes těžké nesnáze u nás na škole prosadil, že pojedeme na téréní cvičení na Drahanskou vrchovinu. Výsledkem byly dva dny nabité geografií, geologií, biogeografií, skoro i archeologií, kartografií a hlavně praktickými ukázkami. No schválně na kolik provincií se z geologického hlediska dělí Česká Republika? Dřív jsem v tom měla slušný hokej, ale teď už to snad nezapomenu:-)
Nebo jinak, dokázali byste z provázku vytvořit obraz České Republiky? Do tohoto obrasy zasadit správně hlavní řeky? A když už tam jsou ty řeky, co takhle tam umístit i nějaká ta sídla? Máme sídla? Fajn, tak tam přidáme Národní parky a CHKO, co vy na to? Dělali jsme to v týmu a stejně jsme zjistili, že nám to moc nejde (jestlipak víte, kde jsou Železné hory). Po cestě zpátky jsme ještě viděli krásný přiklad kerného zlomu. Když budete mít cestu z Brna do Vyškova koukejte nalevo po směru jízdy:-) Je tam a je hezky vidět:-)

čtvrtek 16. října 2008

Ohlédnutí


...ohlédnutí za létem. Dala jsem vyvolat fotky a ty nejpoužitelnější jsem pověsila do galérky...tak se pojďte kouknout:-)

Obrázek je odkazem

středa 15. října 2008

Osvětim

Včera jsme byli v Osvětimi. Místo, kde zemřelo přes milion lidí má podivnou atmosféru. Přímo tam jsem si to neuvědomovala, ale teď, když mám čas přemýšlet, ta podivná tíha doléhá čím dál tím víc. Jak je možné, že se tak choval člověk k člověku? Dělali to ti lidé dobrovolně nebo z donucení, ze strachu o svůj život, o život své rodiny? Byli to vůbec ještě lidé?
Mezník v dějinách lidstva, každý Evropan i neevropan by měl toto místo navštívit, ať už se nikdy, v dějinách lidstva nezopakuje takováto masová poprava...Snad už nikdy nikdo neuvede do provozu továrnu na smrt...

úterý 7. října 2008

Podzimní nálady

Podzimní obloha dala se do gala, večerní vánek se do vlasů vplétá...
Zažili jste někdy podzimní nál(p)ady?
Tak nějak jsem se s nimi dnes potkala a už se mě nepustily. Jsou barevné, jako spadnané listí, točí se po chodníku a svítí skrz ně sluneční paprsky, taky jsou plné přeháněk a šedivých dní, sychravé a nevlídné...Jak to s nimi vlastně je?

sobota 4. října 2008

Koncertové nál(p)ady


Tak jsme zase vyrazily s Ivetkou na Glassy. Hudba byla výborná jako vždy, společnost by mohla být i lepší (bylo nás tam hodně málo), ale člověk si nesmí moc vybírat, hlavně, že tam někdo došel. Nepřijemným lidem jsme se vyhli, pán před náma si napotřetí pro pivo naštěstí nešel (napoprvé mě polil, napodruhé mi vrazil ramenem do zubů, radši nechci domýšlet co by provedl napotřetí). Takže jsme si zaskákaly, zazpívaly, celkově se vyblbly a nabily energií. No a konečně jsme obě dvě zdravé:-)
Takže všichni co jste nešli s náma jste to pěkně prokaučovali:-P

Kam jdeme?


Včera jsme měly oddílovou radu s novou vůdkyní...
Padly tam zajímavé myšlenky i otázky, konstruktivní připomínky a jako obvykle dokonalé Baruliny myšlenky. Byly jsme donuceny přemýšlet nad otázkami, které by nás samotné asi nenapadly. Děkuju Vám, že můžu být s Váma v jednom oddíle...jsme ráda, že je to zrovna ten náš. Ne všechno je ideální, jak bylo řečeno, jsme tým, táhneme za jeden provaz a jen tak něco nás nerozhází a pokud se nám povede dotáhnout do konce to, o čem jsme mluvily bude to super:-)