Změny

Všechno kolem se mění...

• vztahy lidí kolem mě
• lidi kolem mě
• zaběhnuté "jistoty"
• jasno v tom, jak bude oddíl, škola, práce vypadat za rok

 ... a jak se měním já? Jak moc to vidí lidi okolo mě... A je to změna k lepšímu či k horšímu?

Postřehy z jednoho podzimního dne...

...které jsem dneska získala zcela náhodou

• mám velmi inteligentní sestru, možná až příliš... znáte někdo nějaké další dítě (a ne autistu Mikiho, který radí ODS), co si ve dvanácti letech čte volební programy různých stran, přemýšlí nad nimi a pak Vám s jasnou argumentací řekne koho by volilo?
• miluju podzim, to není postřeh, to je fakt, žádné jiné období není tak barevné
• někteří lidi jsou fakt marní, asi se jim fakt musí stát něc hodně ošklivého, aby akceptovali svůj zdravotní stav a změnili podle toho životní styl (a ne, nemluvím o sobě, i když já jsem v tomhle často dost marná taky...)
• už mě nebaví být hodná a milá, takže jsem si zaryla do některých členek oddílového vedení, pobavilo mě, jak byly vztahovačné a na jednoduchou otázku měly milion odpovědí a ještě se bránily věcem, které jsem ani neřekla (ne, že bych si je nemyslela, ale z té otázky se fakt vzít osobně nedaly)

Je tu prostě podzim...

MoČAk 2013

Když jsme ho v zimě plánovali, bylo to hektické. Nakonec se nám přihlásil jen jeden člověk a tak jsme ho zrušili s tím, že třeba to vyjde na podzim.

Když jsme ho chystali teď bylo to také hektické. Jednak termín, na kterém jsme se shodli nevyhovoval většině lidí, kteří ho měli dělat na jaře. Na druhou stranu vyhovoval jiným lidem, kteří na jaře jet neměli. Druhak toho teď mám prostě nějak moc. Tým by tedy zajištění byl.

Odeslali jsme pozvánku a opět se přihlásil ten samý člověk, který měl jet i na jaře. Po týdnu, kdy byli přihlášení dva lidé a do konce přihlašování zbývaly jen dva dny mě začínala chytat panika. To to vážně budeme muset zrušit? Nemuseli jsme. Nakonec se našlo osm lidí, kteří měli zájem jet. Jeden to naposlední chvíli zrušil, takže konečný stav byl sedm účastníků a šest instruktorů.

 Tolik k úvodu. A jaký byl?

Pátek

• hledání skříněk na nádraží, rozměňování u príma paní od kafe, sežraných 30kč navíc
• šílená průtrž mračen
• účastníci strávili první noc venku na noční hře
• nahlas vyřčené rozhodnutí, které už nějakou dobu stejně viselo ve vzduchu
• spát jsme šli až ve tři ráno

Sobota

• "Když týgr jéde do Paříže..."
• krásná procházka po zoo
• jak si hadi měří svoji oběť (jak si je někdo může dát do postele nepochopím)
• poněkud ohnivý, ale velmi dobrý oběd
• psychohra, která nám poodhalila některé lidi kolem, zatímco jiní si svoji roušku tajemství nechali
• poněkud slaná, ale epesní večeře
• RYSKUJ
• večer na volné téma, nerozhodnost, 4 různí partneři pro Times´Up!
•  další myšlenka o rozhodnutích, kterou jsem asi ani nechtěla slyšet

Neděle

• rozbitá panenka
• rybičková snídaně
• úklid
• vazba, která měla smysl
• dokonalá nivová omáčka (ve které prakticky nepoznáte nivu)
• Kryštof už má zase podkovu
• ospalá cesta zpátky

A po návratu absolutní kolaps systému. Ještěže účastníci hodnotili MoČAk kladně. Aspoň víme, že pokud přijedou, má to smysl...

Bylo nebylo...

...aneb o tom, co bylo, když jsem nepsala.

Květen

• jedno zásadní rozhodnutí - musím změnit práci

Červen

• uhájeno 59 kretidů ze 62
• strašné zkoušové
• 3 pokusy na zkoušku z ČR
• nabídka práce v oboru

Vzpomněli jsme si na Tebe...

Červenec

• naplánované 4 směny -> ve výsledku odpracováno asi 14 směn
• výjezd na dovolenou za našima

• umíš stmelit kolektiv

• nádherný výlet do Toulovcových maštalí
• koupání v rybníce
• příprava programu na tábor
• odjezd na tábor
• první bouřka

Srpen

• druhá bouřka
• velmi povedený návštěvní den
• prima tábor, i když to tak z historek nezní

• vaříš líp než mamka

• opět hromada odpracovaných dní
• obrečený konec

Září

• dovolená ve Vranově
• 3 zámky a hrady
• výlety do nádherné přírody
• flákání uprostřed prázdné přehrady
• nová práce
• třída plná šílenců
• zajímavé kolegyně
• pohled do školní reality velmi zblízka
• znovu skautkou na velmi přeplněný úvazek
• nástup na praxi
• začínám autoškolu a poprvé sedím v autě
• zase se spolužáky ve škole :-)
• Fialky jsou boží, i když jsou mrňavé - náš oddíl má velký potenciál

Říjen

• praxe
• první písemka
• jsou líní nebo jsem já příšerná učitelka?
• prima výlet - slunečno, fajn děti, prima společnost velkých
• už zas nic nestíhám, ale mám spoustu prima předsevzetí
• zhubla jsem 3 kila

...a tak já prostě pořád žiju

Drobné radosti...

...aneb ze skautské pošty o tom, proč to má smysl.

Dobrý den,
chci nahlásit Elu (Želvičku) z družiny Fialek na sobotní výlet do lesa.
Je na něj celá natěšená, výlet do Lamacentra měl velký úspěch :-)
Snad víme vše zásadní a v sobotu v 8.45 budem s Eluškou u klubovny.
Moc děkujeme za čas, energii, nápady a laskavost, kterou do přípravy programu vkládáte!

- podepsaná maminka -

A jeste jsem Vas chtela jednou moc pochvalit za taborove vareni, Jolka sice maso uz zase neji, ale na to Vase taborove porad vzpomina v dobre 

 

na výletě to mělo dohru:

"Jak to, že zase  nejíš maso?"

"Když mamka nevaří tak dobře jako ty!"

"To abys jela na tábor na celé dva týdny, abychom tě vykrmily na celý rok."

"Tak jo, já na  něj na dva týdny pojedu!"

"Holky, co se vám na výletě líbilo a co se vám nelíbilo?"

"Líbilo se nám všechno!"

Jediná kritika padla na nevolnost v autobuse, ale tu neovlivníme... 

Jo, navzdory nedostatku času, některým lidem z týmu, kteří už jsou na facku, to má smysl. Proč? Protože jiní lidi, kteří toho mají mraky a stejně do toho jdou, protože královka radioaktivních veverek Ferdislavomírovičovna a protože rozzářené dětské oči, nadšený výraz a chuť neustále něco dělat...

Myši Lenky, co se jen tak vynořily

Svět není ideální pohádka, ve které dobro vždycky zvítězí nad zlem a jen jedna cesta vede tím správným směrem.
Nebyl by po ruce aspoň rozcestník?

Penci za Tvé myšlenky. Nemám. Můžu nabídnout jen norské nebo švědské koruny, možná vyštrachám dánskou a čtvrťák...

Chci odjet pryč.

Neteční a dotčení

Je zvláštní jak v nás tragická smrt někoho vzdáleného a neznámého vyvolá smutek a za minutu už se smějeme jinému článku.

Je zvláštní jak se člověka dotkne, když tragická smrt postihne někoho, koho znal. S kým se denně potkával a i přesto, že ho pár let neviděl, tak na vzpomínky na toho člověka zůstaly...

Telč - pohádková, ospalá, odpočinková, neskutečná...

Jedním z povinných předmětů pro studenty učitelství v navazujícím magisterském studiu je i předmět Regionální případové studie. A tak i já jsem se ocitla ve společnosti dalších 12 budoucích učitelů pod vedením jednoho doktora v Telči. 

O Telči každý ví, ale kdo v ní skutečně byl? 

Víme, že je na seznamu památek UNESCO, asi kvůli náměstí, ale to tak všechno. Spousta lidí přijede, projde náměstím, občas jdou na zámek a zase odjedou. Pěkný... Ale co z toho? Telč je nádherným městem  a stojí za to v ní strávit aspoň pár dní.

My jsme tu byli od pondělka do čtvrtka, ale stejně vím, že ji neznám a chci se tam vrátit. Třeba na Výkvět? Co holky?

A co si z ní odnáším?

• větu "Proč se musíme takhle seznámit až ve čtvrťáku?"
• nádherný pocit odpočinku
• krásné rybníky
• Javořice, ne Javořina!
• Velký pařezitý rybník je takový velký rybník pro Rákosnička
• místní starosta má rád studenty MUNI
• i svému vedoucímu diplomky můžete zpívat pod okny :-)
• když je dobrá parta, nic není nemožné
• kouzelné domečky na náměstí
• nádherný zámek, plný pohádkových vzpomínek (schválně jestli poznáte, které se tu točily...)
• partu lidí, se kterými se snad budu ještě dlouho vídat...

Ehm...

...je zvláštní uvědomit si, že aktuálně žiju tak, že i infarkt bych musela odložit či odmítnout jako neaktuální úkol, který musí počkat... Opravdu si připadám divně...

Jenže ke dveřím, které z toho vedou ven je ještě daleká cesta a jiné otvírat nechci.

Už bych s ní taky měla začít...

...ale vždycky je čas na něco jiného.  A to mám ve středu přezentovat jak jsem pokročila. Je sesbírání tipů na zdroje pokrok?

http://pisudiplomku.tumblr.com/

Tak jsem dnes zase našla jeden kousek, který jsem kdysi dávno ztratila. Nikdy jsem nezratila víru v salesiánské dílo, ale ztratila jsem víru v žabovřeské Salesiány. A shodou náhod se mi dnes povedlo dostat se na velikonoční vigilii. 

Při kázání dostal prostor mladý kněz, který je tu jen chvíli. Nejen, že během kázání použil výrazy typu super, break point a tak dál. Ale to kázání v sobě neslo jednu jedinou myšlenku, která je stejně krásná jako děsivá. 

Zelený čtvrtek je o lásce, Velký pátek o naději, to chápe i ateista. Ale Bílá sobota vyžaduje intenzivní a hlubokou víru, protože bez ní se taková šílenost, jakou se Bílá sobota být, prostě nedá přijmout. 

 A tak zatímco Vánoce křesťanský svět spojují i s jeho okolím, není nic, co by ty světy dělilo víc než Velikonoce.

Tanec...

...je společensky přijatelný forma sexu. Je to splynutí dvouduší vyprávějících nejstarší příběh světa. Když poprvé uviděl muž ženu začali tančit. V dokonalém souladu, v dokonalé harmonii. Tanec to je oživená touha. Nemusí být technicky dokonalý, to poznají jen odborníci a řeknou, ano tento krok byl správně provedený. Ale jinak? Vždyť to bylo bez života, něco té dokonalosti chybělo. V tanci musí být vidět touha, nekonečná touha tvořit vlastní příběh, s každým dalším krokem se odvíjí jeho pokračování. Tanec by měl být živý, je úžasné sledovat pár, který tančí jako by nebylo na světě nic jiného než toto místo a tato chvíle. A jediný člověk, o kterého stojí za to se zajímat je ten, kdo je naproti. Tančí jako by to bylo to poslední co člověk v životě udělá...

Norské ozvěny

Cestování je nekonečná touha udělat další krok a dostat se do neznáma. Každý má své osudové místo, kam si dovede představit, že se bude vracet. Pro mě je tím osudovým místem Skandinávie. Byla jsem tam zatím jen dvakrát, pokaždé na jiném místě a pokaždé mě uchvátila svým šarmem.
A co jsem tam tentokrát zažila?

• 44 hodin téměř bezespánku má za následek prospaný den
• letiště ve Frankfurtu je naprosto neuvěřitelné a okouzlilo mě
• je prima dostat v letadle svačinku
• vidět kamarádku po dlouhé době je k nezaplacení
• It´s Erasmus time! -> takovouhle párty jsem snad ještě nezažila
• první výstup na horu - Floyen (takový malý brdek nad městem)
• procházka po krásném nábřeží v Bergenu
• my máme zoo, oni mají akvárium
• druhá hora - Ulrikem a první ledopád a klouzačka dolů
• místní sbory nejsou špatné, ale s Peťou nám to hrálo a zpívalo líp
• Askoy je hezký ostrov, ale co tam?
• třetí hora - má osudová Lovstaken...
• palačinková párty, africká angličtina, vstřícná američanka, praštěné češky,...

A stejně už zase koukám do mapy... Kam to bude příště?

Jak...

...odpovědět na nevyřčenou otázku, když odpověď je známá všem? Ale ta otázka tu je, nenápadně vepsaná do bílé orchideje...

Po zkouškovém

Letos to zkouškové nějak rychle uteklo, většinu jsem toho stihla už v prosinci, takže v lednu jsem měla jen dvě zkoušky, které jsem naštěstí udělala napoprvé. Takže se přede mnou najednou otevřely měsíční prázdniny. Tak jsem dva týdny trochu lenošila, ale pak mě to přestalo bavit a začaly mě honit roupy. A tak jsem si domluvila praxi. A jak to dopadlo?

• napsala jsem na BiGy, že bych k nim chtěla na praxi
• odpověděli, že můžu, že se mám domluvit s vedoucím zeměpisné sekce
• ten mi odpověděl v pondělí v noci, že v úterý mám přijít na devátou ráno
• naštěstí jsem si to ještě přečetla, omluvou mu může být jen fakt, že byl na horách s děckama, takže nemohl odpovědět dřív

• přišla jsem, vyděsila jsem se, že k nim na zemák jdeme tři, moc  se jim do praktikantů nechtělo
• vedoucí zeměpisné sekce svolil, že si mě vezme, když kolegyně nejde
• kolegyni jsem potkala ve dveřích gymplu, tak jsem si řekla, že se jí zkusím zeptat
• kolegyně mě s nadšením na praxi vzala
• náslechy byly vtipné, ve třídách je uvolněná atmosféra a děckách je vidět, že je zemák i baví
• učím ráda, fakt mě to baví a děcka mě i berou, jen doufám, že nedělám moc chyb
• občas mám pocit, že se látku, kterou mám učit musím znovu před hodinou naučit
• dostala jsem za úkol připravit zeměpisnou olympiádu
• vysloužila jsem si jedno "Díky bohu za praktikanty!" -> aneb praktikanti jsou využít různě, od zeměpisné olympiády po hlídání dítka, které byl nucen vzít si do práce tatínek
• a taky jsem si vysloužila jedno pozvání na další praxi "Vy budete mít praxi i na podzim? A nechcete zase přijít sem?" Prostě paráda. Jsem předběžně domluvená, že přijdu, že budu mít jen dvě třídy, což znamená, že se s nima aspoň trochu seznámím a aspoň trochu si vyzkouším, jak to teda s tím učitelováním opravdu je.

No a to ještě nevíte, že jsem se v rámci roupů a aktivity zapsala do jazykového kurzu na angličtinu,  kam budu chodit celý semestr, zvažuju autoškolu a pomalu přemýšlím, jak do toho nacpu práci a skaut. No bude veselo... Fakt si užívám volné dny, ale nějak jich na mě nesmí být moc. A to mě čekají ještě jarní prázdniny. 

A co budu mít za program?

• vymýšlení MoČAku (to bude chtít trpělivost a pevné nervy)
• vymýšlení táborového jídelníčku
• příprava Neznámým Brnem
• úklid pokoje
• úklid bytu
• oslava narozenin
• příprava na školu
• práce na zeměpisné olympiádě
• 3 dny v práci
• ... ono se ještě něco najde