Věděli jste, že po Brně jezdí puntíkovaná šalina? Když jsem do ní nastupovala, tak jsem si ničeho nevšimla. Bylo tam pár mladých lidí, kteří hned uvolnili místo starším a všichni se na sebe usmívali. Bylo to milé. Pak jsem před sebou uviděla červený puntík s letopočtem 1977 a textem. Přišlo mi to divné. Tak jsem se rozhléda. Za mými zády u kabiny řidiče byl další, jiný letopočet, jiný text. Začala jsem otáčet hlavou a najednou jse m to uviděla! Červené puntíky byly po celém stropu šaliny a ztrácely se dál ve vozu. Na každém jiný letopočet (aspoň co jsem dohlédla), jiná zajímavost. Lidi se na mě koukali jako na blázna jak jsem se tam kroutila, abych si mohla něco přečíst, ale jen jednu slečnu napadlo zvednout hlavu taky, to co uviděla jí vyvolalo na tváři úsměv stejně jako mě. Ale přišel čas vystoupit, tak jsem se postavila ke dvěřím a čekala než zastavíme. V tom mě to praštilo do očí úplně samo! Puntíkovaná nebyla jen zevnitř, ale i zvenku. A já jsem si toho málem nevšimla...
Dívám se, ale nevidím; poslouchám, ale neslyším... Vážně mi ten spěch stojí za to? Co když přehlédnu nebo přeslechnu něco důležitého?
Dívám se, ale nevidím; poslouchám, ale neslyším... Vážně mi ten spěch stojí za to? Co když přehlédnu nebo přeslechnu něco důležitého?
