Postřehy z jednoho podzimního dne...

...které jsem dneska získala zcela náhodou

• mám velmi inteligentní sestru, možná až příliš... znáte někdo nějaké další dítě (a ne autistu Mikiho, který radí ODS), co si ve dvanácti letech čte volební programy různých stran, přemýšlí nad nimi a pak Vám s jasnou argumentací řekne koho by volilo?
• miluju podzim, to není postřeh, to je fakt, žádné jiné období není tak barevné
• někteří lidi jsou fakt marní, asi se jim fakt musí stát něc hodně ošklivého, aby akceptovali svůj zdravotní stav a změnili podle toho životní styl (a ne, nemluvím o sobě, i když já jsem v tomhle často dost marná taky...)
• už mě nebaví být hodná a milá, takže jsem si zaryla do některých členek oddílového vedení, pobavilo mě, jak byly vztahovačné a na jednoduchou otázku měly milion odpovědí a ještě se bránily věcem, které jsem ani neřekla (ne, že bych si je nemyslela, ale z té otázky se fakt vzít osobně nedaly)

Je tu prostě podzim...

MoČAk 2013

Když jsme ho v zimě plánovali, bylo to hektické. Nakonec se nám přihlásil jen jeden člověk a tak jsme ho zrušili s tím, že třeba to vyjde na podzim.

Když jsme ho chystali teď bylo to také hektické. Jednak termín, na kterém jsme se shodli nevyhovoval většině lidí, kteří ho měli dělat na jaře. Na druhou stranu vyhovoval jiným lidem, kteří na jaře jet neměli. Druhak toho teď mám prostě nějak moc. Tým by tedy zajištění byl.

Odeslali jsme pozvánku a opět se přihlásil ten samý člověk, který měl jet i na jaře. Po týdnu, kdy byli přihlášení dva lidé a do konce přihlašování zbývaly jen dva dny mě začínala chytat panika. To to vážně budeme muset zrušit? Nemuseli jsme. Nakonec se našlo osm lidí, kteří měli zájem jet. Jeden to naposlední chvíli zrušil, takže konečný stav byl sedm účastníků a šest instruktorů.

 Tolik k úvodu. A jaký byl?

Pátek

• hledání skříněk na nádraží, rozměňování u príma paní od kafe, sežraných 30kč navíc
• šílená průtrž mračen
• účastníci strávili první noc venku na noční hře
• nahlas vyřčené rozhodnutí, které už nějakou dobu stejně viselo ve vzduchu
• spát jsme šli až ve tři ráno

Sobota

• "Když týgr jéde do Paříže..."
• krásná procházka po zoo
• jak si hadi měří svoji oběť (jak si je někdo může dát do postele nepochopím)
• poněkud ohnivý, ale velmi dobrý oběd
• psychohra, která nám poodhalila některé lidi kolem, zatímco jiní si svoji roušku tajemství nechali
• poněkud slaná, ale epesní večeře
• RYSKUJ
• večer na volné téma, nerozhodnost, 4 různí partneři pro Times´Up!
•  další myšlenka o rozhodnutích, kterou jsem asi ani nechtěla slyšet

Neděle

• rozbitá panenka
• rybičková snídaně
• úklid
• vazba, která měla smysl
• dokonalá nivová omáčka (ve které prakticky nepoznáte nivu)
• Kryštof už má zase podkovu
• ospalá cesta zpátky

A po návratu absolutní kolaps systému. Ještěže účastníci hodnotili MoČAk kladně. Aspoň víme, že pokud přijedou, má to smysl...

Bylo nebylo...

...aneb o tom, co bylo, když jsem nepsala.

Květen

• jedno zásadní rozhodnutí - musím změnit práci

Červen

• uhájeno 59 kretidů ze 62
• strašné zkoušové
• 3 pokusy na zkoušku z ČR
• nabídka práce v oboru

Vzpomněli jsme si na Tebe...

Červenec

• naplánované 4 směny -> ve výsledku odpracováno asi 14 směn
• výjezd na dovolenou za našima

• umíš stmelit kolektiv

• nádherný výlet do Toulovcových maštalí
• koupání v rybníce
• příprava programu na tábor
• odjezd na tábor
• první bouřka

Srpen

• druhá bouřka
• velmi povedený návštěvní den
• prima tábor, i když to tak z historek nezní

• vaříš líp než mamka

• opět hromada odpracovaných dní
• obrečený konec

Září

• dovolená ve Vranově
• 3 zámky a hrady
• výlety do nádherné přírody
• flákání uprostřed prázdné přehrady
• nová práce
• třída plná šílenců
• zajímavé kolegyně
• pohled do školní reality velmi zblízka
• znovu skautkou na velmi přeplněný úvazek
• nástup na praxi
• začínám autoškolu a poprvé sedím v autě
• zase se spolužáky ve škole :-)
• Fialky jsou boží, i když jsou mrňavé - náš oddíl má velký potenciál

Říjen

• praxe
• první písemka
• jsou líní nebo jsem já příšerná učitelka?
• prima výlet - slunečno, fajn děti, prima společnost velkých
• už zas nic nestíhám, ale mám spoustu prima předsevzetí
• zhubla jsem 3 kila

...a tak já prostě pořád žiju

Drobné radosti...

...aneb ze skautské pošty o tom, proč to má smysl.

Dobrý den,
chci nahlásit Elu (Želvičku) z družiny Fialek na sobotní výlet do lesa.
Je na něj celá natěšená, výlet do Lamacentra měl velký úspěch :-)
Snad víme vše zásadní a v sobotu v 8.45 budem s Eluškou u klubovny.
Moc děkujeme za čas, energii, nápady a laskavost, kterou do přípravy programu vkládáte!

- podepsaná maminka -

A jeste jsem Vas chtela jednou moc pochvalit za taborove vareni, Jolka sice maso uz zase neji, ale na to Vase taborove porad vzpomina v dobre 

 

na výletě to mělo dohru:

"Jak to, že zase  nejíš maso?"

"Když mamka nevaří tak dobře jako ty!"

"To abys jela na tábor na celé dva týdny, abychom tě vykrmily na celý rok."

"Tak jo, já na  něj na dva týdny pojedu!"

"Holky, co se vám na výletě líbilo a co se vám nelíbilo?"

"Líbilo se nám všechno!"

Jediná kritika padla na nevolnost v autobuse, ale tu neovlivníme... 

Jo, navzdory nedostatku času, některým lidem z týmu, kteří už jsou na facku, to má smysl. Proč? Protože jiní lidi, kteří toho mají mraky a stejně do toho jdou, protože královka radioaktivních veverek Ferdislavomírovičovna a protože rozzářené dětské oči, nadšený výraz a chuť neustále něco dělat...