Včera jsme byli v Osvětimi. Místo, kde zemřelo přes milion lidí má podivnou atmosféru. Přímo tam jsem si to neuvědomovala, ale teď, když mám čas přemýšlet, ta podivná tíha doléhá čím dál tím víc. Jak je možné, že se tak choval člověk k člověku? Dělali to ti lidé dobrovolně nebo z donucení, ze strachu o svůj život, o život své rodiny? Byli to vůbec ještě lidé?Mezník v dějinách lidstva, každý Evropan i neevropan by měl toto místo navštívit, ať už se nikdy, v dějinách lidstva nezopakuje takováto masová poprava...Snad už nikdy nikdo neuvede do provozu továrnu na smrt...
Žádné komentáře:
Okomentovat