Ať si kdo chce co chce říká, ať mi kdo chce co chce vyčítá, tak na prvním místě je prostě škola. Potom práce a pak někde to ostatní. Já prostě nemůžu překopat některé věci jen proto, že někde je něco potřeba. Jo, pokud to jde, tak se snažím vyhovět, ale i když někdy myslím, že to půjde, tak se věci můžou změnit a nakonec to jít vůbec nemusí. A citově se vydírat nikým nenechám, stejně tak, jako mi nikdo nevnutí pocit viny...
Hu!
OdpovědětVymazatZačínám se cítit lehce provinile... Pevně doufám, že to není na mě!
Já s dovolením z druhé strany: fakt to není jednoduchý! Občas má člověk výčitky před, během i po. Ale něco udělat prostě musí. Sedět, mlčet a nic neříkat nikdy nic nespraví.
Každý je jenom člověk...