Rudice, Krásensko a my

To Vám takhle jednou přijde nadšený profesor do hodiny a oznámí Vám, že máte zase možnost jet na terénní exkurzi s intenzivní výukou geografie.
Co jiného chcete udělat než na to nadšeně kývnout? Hlavně, když víte, že ta poslední byla skvělá a během dvou dnů jste se naučili šestkrát tolik, co v lavici za měsíc?
A tak jsme vyjeli. Přes Rudický mlýn, kdy byl "vtipný" děda Eda (pokud tam půjdete a jste-li slečna, prchejte velkým obloukem!) jsme to vzali kolem pískového lomu na Rudické propadání, kdy jsme si prolezli systémem zvaným Hospoda. Bylo zajímavé vlézt do úzké chodbičky, kterou vytvořila voda ve vápencích Moravského krasu. Někteří z nác překonali svoje strachy, jiní ne. Někteří se zašpinili jako prasátka, protože objevili boční komín a ten se přece musí prozkoumat. Někteří trnuli strachy, když pan profesor machroval na kládě nad vodou, ze které trčely klacky, na které by se asi napích, kdyby spadl. Ale všichni jsme se těšili, až budeme na Rychtě. A to se nám záhy splnilo. Dostali jsme dobrou večeři a někdy kolem půl šesté jsme zasedli k učení. To nám bylo ještě hej. O pět hodin později jsme skoro neviděli na písmenky před sebou. Kromě malé půlhodinové pauzy na těstovinový salát jsme se jenom učili. Ale jak! Měli jsme studentskou konferenci, tzn., že každý z nás se něco naučil a to pak učil ostatní. Historie českých zemí a geologický vývoj byly ještě relativně v pořádku. Pak nastoupil Honza s tematikou zemědělství (logiku v navazování nehledejte, jel ráno domů tak musel být stihnut) o kterém tušil tak možná to, že to je součást priméru. Tak jako tak nás příjemně probral, protože když se smějete tak rozhodně nespíte.
Jeho perly typu:

...a je tam optimální úhrn srážek.
Co je to optimální úhrn srážek?
Optimální úhrn srážek...ehm...to je spousta gestikulace ...no je tam sucho a teplo... další gesta ...a občas tam sprchne!

Extenzivním chovem se zvířata chovají hlavně na maso.
A na co jsou potom v těch intenzivních chovech?
No...ehm... zase ta gesta ...tak třeba na mlíko.
Prasata se chovají na mlíko?
PRASE SE TI NENAPASE!!!

...no a rybníky k nám do Čech přinesli Rožmberkové.

Ve stepích je takové hodně bujná vegetace

Po tomhle výkonu už málokdo z nás zvládal poslouchat průmysl, ale i tak jsme ho projeli. A abychom nějak získali energii zašli jsme si neformálně popovídat k hasičům a po zkouknutí perfektní taneční ukázky, dojezení těstovinového salátu z jedné mísy, spoustě rýpavých poznámek a jedinečné horké sprše jsme šli spát.
Brzo ráno (tj. kolem půldeváté) jsme vstali a po snídani opět do práce. Nejdřív každý sám pro sebe zopakuje co se naučil včera a pak to projedem společně (Schválně, víte jak vznikají říční terasy a kolik jich má Vltava? Nebo kdy a kde se ukládalo hnědé uhlí? A co takový lignit? Co a kde to je? A kdyby Vám to nestačilo pořád tu je Devonské bazální klastikum!)
A po zopakování pokračujeme v krasojízdě! Geomorfologické členění, ochrana krajiny, obyvatelstvo, pauza na oběd, cestovní ruch, služby...
A pak už přišel čas jet domů. Takže jsme se sbalili, uklidili Rychtu a šli na autobus.
A to je konec pohádky:-) A když budu hodná možná dostanu i nějaké hezké fotky bez dědy Edy z Rudice:-)