pondělí 1. června 2009

Holčička plamínek...

...aneb jak zjistíte, že vaše práce má smysl.

Byla jsem pomáhat na Dětském dnu v Oratoři. Nemá cenu se o něm rozepisovat, protože jsem celkově byla mrzutá a zklamaná z některých věcí, které se tam děly.
Ale chci psát o jednom náhodném setkání po dlouhé době.
Na lanové překážky nám přišla holčička s maminkou, lano jsme přešly a maminka pak holčičce povídá: "Neboj se té slečny, vždyť ji znáš, to je Malá Čarodějnice." A holčička se v tu chvíli rozzářila, usmála se a utekla. Maminka mi zamávala a šla za ní. Já jsem chvíli přemýšlela, že je smutné, že neznám všechny děti, co byly na karnevalu, protože je pak takhle nepoznám, ale najednou mi to došlo! To byla holčička Plamínek, o které jsem celý karneval přemýšlela, za co jde, abych při volbě nejlepší rodinné masky zjistila, že jsou s maminkou za Malou Čarodějnici a havrana Abraxase:-)

Takže milá maminko a holčičko Plamínku, i když si tohle asi nepřečtete, děkuju Vám, že jsme mi daly vědět, že to co dělám není zbytečné. Pro Váš úsměv to stálo za to...

Žádné komentáře:

Okomentovat