Když jsme ho chystali teď bylo to také hektické. Jednak termín, na kterém jsme se shodli nevyhovoval většině lidí, kteří ho měli dělat na jaře. Na druhou stranu vyhovoval jiným lidem, kteří na jaře jet neměli. Druhak toho teď mám prostě nějak moc. Tým by tedy zajištění byl.
Odeslali jsme pozvánku a opět se přihlásil ten samý člověk, který měl jet i na jaře. Po týdnu, kdy byli přihlášení dva lidé a do konce přihlašování zbývaly jen dva dny mě začínala chytat panika. To to vážně budeme muset zrušit? Nemuseli jsme. Nakonec se našlo osm lidí, kteří měli zájem jet. Jeden to naposlední chvíli zrušil, takže konečný stav byl sedm účastníků a šest instruktorů.
Tolik k úvodu. A jaký byl?
Pátek
- hledání skříněk na nádraží, rozměňování u príma paní od kafe, sežraných 30kč navíc
- šílená průtrž mračen
- účastníci strávili první noc venku na noční hře
- nahlas vyřčené rozhodnutí, které už nějakou dobu stejně viselo ve vzduchu
- spát jsme šli až ve tři ráno
- "Když týgr jéde do Paříže..."
- krásná procházka po zoo
- jak si hadi měří svoji oběť (jak si je někdo může dát do postele nepochopím)
- poněkud ohnivý, ale velmi dobrý oběd
- psychohra, která nám poodhalila některé lidi kolem, zatímco jiní si svoji roušku tajemství nechali
- poněkud slaná, ale epesní večeře
- RYSKUJ
- večer na volné téma, nerozhodnost, 4 různí partneři pro Times´Up!
- další myšlenka o rozhodnutích, kterou jsem asi ani nechtěla slyšet
Neděle
- rozbitá panenka
- rybičková snídaně
- úklid
- vazba, která měla smysl
- dokonalá nivová omáčka (ve které prakticky nepoznáte nivu)
- Kryštof už má zase podkovu
- ospalá cesta zpátky
A po návratu absolutní kolaps systému. Ještěže účastníci hodnotili MoČAk kladně. Aspoň víme, že pokud přijedou, má to smysl...
Žádné komentáře:
Okomentovat