Drobné radosti...

...aneb ze skautské pošty o tom, proč to má smysl.

Dobrý den,
chci nahlásit Elu (Želvičku) z družiny Fialek na sobotní výlet do lesa.
Je na něj celá natěšená, výlet do Lamacentra měl velký úspěch :-)
Snad víme vše zásadní a v sobotu v 8.45 budem s Eluškou u klubovny.
Moc děkujeme za čas, energii, nápady a laskavost, kterou do přípravy programu vkládáte!

- podepsaná maminka -

A jeste jsem Vas chtela jednou moc pochvalit za taborove vareni, Jolka sice maso uz zase neji, ale na to Vase taborove porad vzpomina v dobre 

 

na výletě to mělo dohru:

"Jak to, že zase  nejíš maso?"

"Když mamka nevaří tak dobře jako ty!"

"To abys jela na tábor na celé dva týdny, abychom tě vykrmily na celý rok."

"Tak jo, já na  něj na dva týdny pojedu!"

"Holky, co se vám na výletě líbilo a co se vám nelíbilo?"

"Líbilo se nám všechno!"

Jediná kritika padla na nevolnost v autobuse, ale tu neovlivníme... 

Jo, navzdory nedostatku času, některým lidem z týmu, kteří už jsou na facku, to má smysl. Proč? Protože jiní lidi, kteří toho mají mraky a stejně do toho jdou, protože královka radioaktivních veverek Ferdislavomírovičovna a protože rozzářené dětské oči, nadšený výraz a chuť neustále něco dělat...