Bylo nebylo, byli jedni Backsighti, ale na ty jsem nakonec nešla, protože měli předkapelu a já slíbila, že se ještě stavím jinde a tak mi to nevyšlo. O čem ale chci psát je úžasná výprava s mými novými dětmi.
Bylo to moc fajn, holky nebyly ani tak vyděšený a bylo na nich vidět, že se jim to moc líbí.
Ale popořádku. V pátek jsme odjížděly už o půl třetí vlakem z Brna. Za hoďku jsme vystupovaly v Brankovicích, ale cesta na chaloupku nám trvala ještě další dvě hodiny, protože jsme táhly snad tunu jídla. Měli jsme s Ivetkou ručičky pěkně vytahané. Poté, co jsme se zabydlely a zvelebily chaloupku jsme si opekly špekáčky a Pipi se Zrzi měly jako večerní progrma promítání Asterixe. Následně jsme s Ivuškou Mrňouse vytáhly na čajovnu s papírkama. Po Mrněcím odporoučení se jsme si zalezly do spacáků, vytáhly brusinky, džus a čokoládu a jaly se radit, naznaly jsme, že druhý večer budeme mít větší kopr než teď a udělaly jsme i účetnictví. Poté jsme se zcela vyčerpány odeslaly do říše snů.
Sobotní ráno nás uvítalo sice chladně, ale sluníčko si lámalo cestu. Takže jsme vstaly, nachystaly snídani a šly probudit děti, kterým jsme rovnou zavázaly oči. Slepé dětičky si čistily zuby, oblékaly se a snídaly. Pak jsme je pustily a šly střílet ze vzduchové pušky. Po těžkém klání jsme lehce poklidily a jaly se připravovat bramborové placky dle Panoramixe.
Oběd byl úžasný, naši stateční galové Pipix, Zrzix i Mrnix Archaix prokázaly, že jsou schopné podniknout náročné hledání Asterixe a hlady neumřou.
Po odpolední pauze, kdy jsme odpočívaly (Mrně: "Káťo, co je? Vypadáš nějak rozespale":-) Já: "Bez komentářů Mrně!") jsme vyrazily do okolí azimutovat lidi, ringat ringo a po procházet se krajinou.
Večer jsme opět čajíkovaly, tentokrát všechny a poznávaly se pomocí emigračních dotazníků. (Mrně nevlastní zvíře a oblíbená kniha je Zimoděj, matematiku ráda nemá). Poté následoval Mrněcí program, slibované promítání Hvězdného prachu.
V neděli jsme akorát poklidily, zahrály pár partií sabotéra a vydaly se domů.
Kdybych měla celou výpravu shrnout jednou větou bylo by to tohle:
To je normální, na to si časem zvyknete!
Jsem moc ráda, že se vám to tak vydařilo! Hlavně, jestli jste si to všechny užily!
OdpovědětVymazatDěkujeme:-)
OdpovědětVymazatGratuluji k vydařené výpravě! Doufám, že se mi to taky někdy povede
OdpovědětVymazat