Tak nějak je mi smutno, dneska jsem byla na Erbovních slavnostech a společně s námi tam byly i další dva oddíly ze střediska. Byly jsme tam s Alushkou jediné od nás. Kromě Malamuta a několika starších si nás nikdo nevšímal a když jsme se chtěly na chvilku projít abychom rozhýbaly končetiny byl problém najít někoho, kdo by za nás zaskočil. Tak přemýšlím, čím to je, že jsme se tolik odcizily středisku. Je to tím, že jsme v Žabinách nebo je chyba někde jinde?
neděle 14. září 2008
...podzimní melancholie
Tak nějak je mi smutno, dneska jsem byla na Erbovních slavnostech a společně s námi tam byly i další dva oddíly ze střediska. Byly jsme tam s Alushkou jediné od nás. Kromě Malamuta a několika starších si nás nikdo nevšímal a když jsme se chtěly na chvilku projít abychom rozhýbaly končetiny byl problém najít někoho, kdo by za nás zaskočil. Tak přemýšlím, čím to je, že jsme se tolik odcizily středisku. Je to tím, že jsme v Žabinách nebo je chyba někde jinde?
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Osobní názor a zkušenost: je to o kontaktu. Tím, že já se vidím s částí vedení ostatních oddílů na střediskovkách každý měsíc, tak máme už jiný vztah - vřelejší a kamarádštější. Včera jsme povykládali, zasmáli se... Prostě se všeobecně málo vídáme.
OdpovědětVymazat